Šiperka je malý, černý psík. Její hlava připomíná hlavu lišky. Uši jsou trojúhelníkovité a špičaté. Zvláštním znakem šiperek je to, že nemívají ocas. Vzácně se rodí bezocasé nebo se kupírují. Díky stále se rozšiřujícímu zákazu kupírování se stále častěji setkáváme s šiperkami s ocáskem. Srst kolem krku vytváří hustý límec.
Plemeno pochází z Belgie, belgický klub zahájil svoji činnost v roce 1888. První zmínku o šiperkách můžeme najít v Kronice mnicha Wencelase z 15. století. Tohoto psa najdeme i na mnoha vlámských obrazech. Pověsti říkají, že býval společníkem a pomocníkem holandských a belgických námořníků. Podstatné však je, že šiperka byla vždy psem pracovním. Je jedním z nejlepších krysařů, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit. Šiperka je staré a nepřešlechtěné plemeno, proto není náchylná k vrozeným vadám a nemocem.
Šiperka je psík sice malý vzrůstem, ale povahou se vyrovná leckterému pracovnímu plemeni. Je to pejsek živý, zvídavý a je vždy pozorným průvodcem. Miluje děti, je s nimi úžasný kamarád a často spolu tvoří úspěšnou dvojici ve sportu i chvílích odpočinku. Šiperka je nepodplatitelným hlídačem, který zuřivě brání svůj revír. Je to pes velmi přizpůsobivý a nenáročný. Šiperka je velice inteligentní, rychle se učí a nejraději ze všeho si hraje. Proto je výtečným psem například pro agility.
Již dlouho jsme se zabývali volbou plemene pro našeho syna Jiříčka. Velikost a temperament australáka je přece jen pro šestiletého chlapce příliš mnoho. Volba padla na šiperku, jako na pejska veselého, hravého, učenlivého a vhodné velikosti.
V září 2003 se k nám shodou mnoha náhod dostala půlroční fenečka Bess od Prachovských skal, z chovu naší kamarádky paní Vlasty Březinové. Bessinka je v péči Jiříčka a báječně si rozumí. Oba se vloni aktivně zúčastnili letního výcvikového tábora ve Zbraslavi u Brna.